Trocha Vánočních radostí
11 statečných :Natan, Hejkal, Mikro, Šátek, Corny,
Tygřík,Čertík, Kikča, VeverAk, Milan a Filip
Převzali jsme Bétlémské světlo od Brněnských skautů,
zapálili svíčky lucerny pár opozdilcům,
poskytli rozhovory přítomným redaktorům
a rozjeli se do Domova seniorů na Čujkovově ulici.
Zazpívali jsme babičkám a dědečkům a pár koled
(A zjistili, že "Narodil se Kristu Pán" má vice slok:-))
Předali PFka, popřáli krásné svátky a rozešli se domů

Letos jsme strávili vánoční výpravu na chatě v (teď nevím které) Bečvě. Objekt patří skautům z Nového Jičína. Není sice v nejlepším stavu, ale my nejsme nároční a víkend byl povedený.

Další fotky z vánoční výpravy na facebooku

Miluláš aneb předzvěst vánoční výpravy. Nejprve jsme všichni shlédli český film Ať žijí duchové, který byl inspirací pro scénky na vánoční výpravu. Všchni pozorně sledovali. Když film zkončil oblékli jsme se a šli jsme ven, kde děti utvořili dvojičky a mohli jsme zahájit výlov kapříků. Kapříků bylo několik druhů a každý měl určitou hodnotu. Dvojice s nejvyšším počtem bodů za ulovené kapříky vyhrála sladkou odměnu a diplom přeborníků v lovu kapříku. Potom jsme uklidili a rozešli se domů.

Vypravili jsme se vpočtu 9 na vrchol Girové. Přestože byl teprve listopad chumelilo jako v zimě. Před chatou jsme si zahráli ve sněhu fotbálek. Někteří předváděli parádní kreace. Nejvíce v tom vynikal Ryba. Po hře jsme šli na polévku do chaty, kde si kluci zahráli karty. Pak jsme se vyšplhali na vrchol Gírové. Díky mlze nebyly vidět žádná skvělá panoramata. Při zpáteční cestě do Jablůnkova jsme si zahráli pár her.

Na tuto akci nás pozvali vodáci.Deštivé počasí provázelo celou hru, která se konala v centru Ostravy. Po rozdělení do družstev jsme začali zkoumat nepřátelská území. Po hře jsme měli ještě vlastní hru - hledání Žáby, ten už ale byl v klidu doma.

Je tomu už skoro rok, co jsme naposledy byli na Cvilíně. Podzim prostě láká k návštěvě těchto míst plných historie. Už po cestě jsme začali hrát dvě hry. Jednou z nich byla tradiční povodeň, druhou byl „skrytý kolíček“, jejíž smyslem bylo připnout někomu nenápadně kolíček na bundu či batoh. Čas od času se pak zavolalo „STOP!“ a kdo měl kolíček u sebe získal trestný bod. Trestné body se pak musely na konci výpravy odpracovat.

Když jsme se vyšplhali na kopec se cvilínským kostelem, usoudili jsme, že je čas na malou pauzu na pozdní snídani. Posléze jsme zahráli na jelena a přesunuli se k rozhledně. U ní jsme se pustili do dalších her. Jednou z nich byla svérázná hra na žáby a čápy a dále poněkud drsnější hra demonstrace.

Poté už jsme vyrazili na zříceninu hradu Schelenburg, neboť času nebylo mnoho a my jsme měli v plánu ještě několik dalších aktivit. Na hradě jsme nejdřív uspořádali velkou schovku, aby si všichni obhlédli kdejaké hradní zákoutí a pak jsme mohli začít s bojovkou, jejíž cílem bylo najít „cvilínský poklad“. Cvilínským pokladem nakonec byla čokoláda, ale cesta k ní rozhodně nebyla snadná, neboť její popis byl důkladně zašifrován a jeho nalezení s plným nasazením bránili útočníci z řad Jestřábů.

Po bojovce přišel čas zúčtovat s trestnými body z her povodeň a skrytý kolíček. Každých dvou bodů se člověk mohl zbavit tak, že buď před celým oddílem zazpíval veselou píseň (tedy ona mohla být i smutná, ale nás musela pobavit), anebo jít část cesty se svázanými rucemi. Zaslechli jsme hned několik svérazných pěveckých výkonů, ale většina přece jen raději zvolila „cestu zajatců“.

Rádi bychom strávili i nějaký čas u druhé rozhledny v Úvalnu, ke které jsme nedlouho poté došli, ale čas se už nachýlil a my jsme museli stihnout vlak, tak jsme u ní udělali jen kratičkou pauzu a zamířili na nadráží. Akce to byla i přesto povedená a doufám, že si ji všichni zúčastnění (Filip, Hejkal, Kejmil, Lukáš, Mikro, Ondra, Pitris, Ryba, Šátek a Žába) užili.


fotky od hejkala: zde.

Tak jsme po půl roce opět zavítali s oddílem na bazén. Sešlo se nás docela dost: Arašíd, Filip, Karlos, Kejmil, Lukáš, Mikro, Ondra, Ryba, dále dva nováčci Filip a Lukáš a za Jestřábi jsem tam byl já (Libuše) a Hejkal.

Rozhodli jsme se využít všech atrakcí, které porubský bazén nabízí. Samozřejmě jsme si zaplavili, ale také jsme si zašli na tobogán a do sauny. Stejně tak jsme neopomněli ani skoky do vody a potápění.

Na konci jsme uspořádali plavecký turnaj. Systémem byl tradiční turnajový pavouk a do finále se přes něj probojovali Arašíd a Kejmil a divokou kartu získal Ondra. Nakonec první dvě místa zůstala stejná jako před půl rokem. Zvítězil Arašíd, druhý byl Kejmil a na krásném třetím místě se umístil Ondra, naše nová posila od vlčat.

Po takových sportovních výkonech jednomu vyhládne, takže jsme vzali útokem místní prodejnu se sušenými plody a oříšky a nakoupili kupy wasabi a jiných delikates. Zná někdo lepší konec vydařeného odpoledne?

Po týdnu jsme se ocitli opět v tělocvičně, tentokrát to už ovšem nebyla tradiční tělocvična, ale oddílovka v tělocvičně, neboť už nemůžeme dělat oddílovky v naší klubovně. Ale tradice se úplně porušovat nemají, takže jsme začali program jako skoro pokaždé vybíjenou. Poté jsme zahráli hru na lovce perel (kteří se ovšem při lovu museli vypořádat se skupinou dravých žraloků). Procvičili jsme také své fotbalové dovednosti. Po oddílovce jsme udělali ještě krátkou oddílovou radu a konečně jsme se dohodli, že po měsíční činnosti už také začnou běžné družinové schůzky.