Stejně jako loni jsme se i letos vypravili do Vsetína do klubovny střediska Trojka. 1. den

Sešli jsme se na nádraží Ostrava-Svinov a odtud jsme putovali vlakem dále do Hranic na Moravě, tam jsme pak přesedli na další vlak a tím jsme dojeli až do Vsetína. Ve Vsetíně jsme měli chvilkový zádrhel s hledáním té správné cesty, ale nakonec jsme ji zdárně našli. V samotné budově se toho mnoho od loňského roku nezměnilo a tak ti, co to tam už znali neměli problém se rychle zabydlet. Nejdřív došlo na to nejdůležitější, na jídlo. Společně jsme povečeřeli a poté se začali hrát hry. Hráli jsme třeba takovou menší "ekologickou" hru o malých želvách a ekologických aktivistech. Večer se pak ještě nacvičovali scénky a nebo jen tak flákalo.

2. den
Ráno jsme prožili ve spěchu (teda aspoň my roveři), protože nás sice nechali, ať si pospíme trošku déle, ale za to jsme pak měli asi 5 minut na to abychom vstali, oblékli se a urychleně vyklidili klubovnu, ve které jsme spali (tuto jednu klubovnu totiž potřebovali pro svou schůzku místní skauti). Poté se jsme se družně vrhli na nachystanou snídani.

Po snídani se pokračovalo ve hraní her. Jedna z nich měla opravdu zajímavou zápletku: V daleké zemi za mnoha horami a řekami se vlády v zemi zmocnila zlá firma MATEL a ta rozhodla, že si všichni musí hrát jen s panenkami Barbie. A aby neexistovala žádná jiní alternativa, zakázali všechny hračky a to včetně velmi oblíbených plyšáků. To vyvolalo značnou vlnu nevole a děti se nechtěli svých plyšáků vzdát, tak se s nimi začalo čile obchodovat na černém trhu. V praxi tato akce spočívala na podobném principu jako Safari. Bylo zde několik policistů, kteří hledali ilegální plyšáky, pašeráci i jednotlivý "spotřebitelé". Touto hrou jsme strávili skoro celé dopoledne a myslím si, že se celkem vydařila.

Taky proběhla soutěž o gumový náramek s nápisem TO BE SCOUT (ty náramky byly tři a Depe je dostal spolu s předplatným časopisu Skaut). Měli jsme si vzít tužku a papír a napsat jména co nejvíce lidí, kteří jsou na Vánočce. Nakonec se 3 lidem povedlo napsat všechny, a tak soutěž pokračovala tím, že museli napsat co nejvíce lidí, co byli na Vánočce loni. Tuto soutěž nakonec vyhrála Věrka.

Po těchto hrách nastal volnější program a příprava oběda (i večeře). Po krátkém obědě jsme se po oddílech vydali na menší výpravy do okolí. My (kluci) jsme se vydali stejně jako loňský rok přes chatovou osadu Amerika do kopců nad městem. Tam jsme pak zahráli Eskymáckou hoňku. Cestou zpět jsme pak šli přes město (a jen doufali, že se nebude opakovat menší nejistota ohledně směru cesty z předchozího dne). Tou samou dobou na své výpravě do okolí Vsetína složili i některé holky skautský (případně světluškovský) slib.

Po návratu z procházek jsme všichni spíše relaxovali a jen pár těch opravdu aktivních pokračovalo v přípravě večeře. Někteří také dodělávali PF-ka. Ado po hodině jsme se ještě na chvíli vypravili ven, abychom mohli jako každý rok zajít do lesa a tam zapálit několik svíček. Tam také došlo na skládání skautského slibu. Tentokráte ho složil Mikro (z chlapeckého oddílu). Po návratu se všichni převlékli do krojů a přesunuli se do tělocvičny, která byla upravena na jídelnu v japonském stylu. Na večeři bylo tradiční menu: hrachová polévka, bramborový salát a rybí filé a cukroví. Po slavnostní večeři bylo oceněno několik členů střediska za práci pro své oddíly, případně pro celé středisko, březovými lístky. Po těchto formálních částech večera se začali předávat PF-ka. Když jsme si všichni vzájemně popřáli to nejlepší do budoucna, přišlo vyvrcholení večera a to hraní scének. Své scénky předvedli všechny oddíly a také roveři a jestřábi (ti předvedli dosti efektní stínové divadlo). Celým večerem pak prostupovali krátká vystoupení Šátka. Po všech scénkách se pak ještě chvíli hrálo na kytaru zpívalo a pak se šlo spát.

3.den

Další den jsme začli tradičně rozcvičkou. Po ní následovala snídaně: chleba namazaný (hlavně chlapeckém oddíle velmi oblíbenou) paštikou. Pak jsme si zahráli společně další hru, kombinaci her Na zvířata, "Jedna, jedna,dva, dva" a pantomimy. Taky proběhla soutěž o další gumové náramky. První byl turnaj v rozesmívání. Ten vyhrála Borůvka. Druhá soutěž byla po dvojicích (vždy jeden starší a jeden menší). V prvním kole měl ten starší vzít toho mladšího na ramena a běžet s ním před tělocvičnu tam a zpět. V druhém kole si ten starší z dvojce lehl na zem a ten mladší ho měl přes tělocvičnu nějak dotáhnout a tam a zpět.Tuto hru vyhrála dvojce Vašek a Sam. Poté byl oběd, kdy se jedli špagety a nebo bramborový salát z předchozího dne. Po těchto příjemnějších věcech přišla na řadu práce. Postupně jsme uklidili celou chatu a sbalili jsme se. Nakonec jsme se se Vsetínem museli rozloučit. Přesunuli jsme se na nádraží a vydali se zpět do Ostravy.

Fotky od Ronyho: http://modrysip.rajce.idnes.cz/Vanocka_14.-16.12/

Fotky od Libuše: http://kunik.rajce.idnes.cz/Vanocni_vyprava_2007/

Fotky od VeverAka najdete: tady

Vendy z "48" byla rok v kanadě tak se rozhodla nám o tom trochu popovídat. Na akci jsem dorazil s menším spožděním no ale naštěstí jsem nebyl sám na chodbě jsem potkal Pipi a Cvrka, tak jsme šli dovnitř společně. Od nás jsem naštěstí nepřišel sám přišel i Vědec. No tak nám Vendy popovídala jak to tam bylo, jak to chodí a ruzně. Samozřejmě přišly na řadu dotazy tak jsme se museli zeptat jestli tam mají čajovny - a to prý že né, no a hlavně jestli se tam hraje lakros - a ten jooo hodně a jsou to prý nabušení týpci, no jiná liga no. Nakonec nechala ještě kolovat různé předměty co si dovezla nejvíce asi všechny zaujala kanadská vlajka která byla celá popsaná vzkazy. :)

Fotky:
http://modrysip.rajce.idnes.cz/Beseda_o_kanade_13.12./

Tak letos se opět uskutečnila tradiční mikulášská akce tentokrát bojovka v lese poblíže klubovny. Po srazu u klubovny kde se sešlo asi třicet lidí (celkem pěkný počet), jsme se přesunuli na cestu od konečné 11 směr koupaliště jednak proto že to bylo osvětlené a taky jsme chtěli být více vidět. Na místě jsme se rozdělili na stranu Andělů, Čertů a zákeřných Mikulášů-jestřábi. Poté co Depe vysvětlil pravidla se tedy začlo hrát. Úkoly obou stran byly jednoduché nejprve najít a strhnutím zničit sopeřovy věže které chránili. Chránili se tak, že se vybíjelo papírovými kolemi. Do toho všeho se ještě po území pohybovali Mikuláši kteří vybíjeli každého. Po zničení všech pěti věží museli ještě položit bombu do jejich hlavni věže a tím definitivně vyhráli. Takhle se to podařilo straně andělů hteří tuhle část hry vyhráli. Ale ten večer to ještě nebylo vše. Hra pokračovala druhou části, ta byla pouze pro starší a konala se v okolí klubovny. A protože jendo zničení bombou nestačí bylo v okolí klubovny ukryto 5 částí superbomby. Po získání všech pěti částí musela strana najít a získat ještě zápalnou šňůru (izolepu). Takto se povedlo sestrojit a odpálit (klubovnu) opět straně andělů, kteří tak definitivně vyhráli.

Fotky z akce:
http://modrysip.rajce.idnes.cz/Mikulasska_bojovka_7.12./

Dnes se na radě rozebírala Vánoční výprava a na poslední chvíli nám skauti ze Vsetína dovolili použít jejich klubovny. Dále Borůvka požádala vedení oddílů, aby vedli sami členové pokladní deník. Od 1.1.2008. Bude jej několikrát ročně kontrolovat Pštros. Forma není dána, stačí sešit. 22.12.2007-Betlémské světlo. ORJ-žádá z každého střediska 2 lidi do komisí. Účast: Natan, Depe, Verča, Veverák, Rony, Kolombo, Šátek, Borůvka,Míša

Oscarem oceněný režisér Brad Bird a vypravěčští mistři z Pixar Animation Studios uvádějí film Ratatouille, nejoriginálnější komedii letošního léta o tak bizarním přátelství, jaké si jen lze představit. Hlavním hrdinou filmu je krysák Remy, který odvážně sní o tom, že se stane vyhlášeným kuchařem v pařížské pětihvězdičkové restauraci. Společně se zkrachovalým vynašečem kuchyňských odpadků Linguinim se vydají za svým cílem stát se nejvyhlášenějším kuchařem v Paříži.

Proběhla tělocvična,běžela celkem rychle Sešlo se nás poměrně dost(14). Vzhledem k tomu že ne šichni si donesli florbalku nebo lakrosku, tak jsme vybíjenou hráli se vším co bylo po ruce(kotlík,PETláhev nebo freesbee). Potom jsme hráli florbal, poté nasledoval fotbal v našem obvyklém baletovém podání.Ke konci nám zbylo trochu času a tak jsme čas zabíjeli hody na koš(král střelců). Tělocvična byl fajn TEČKA pak byla rada a šmitec!

Cukrářská oddílovka Inspirací na tuto akci nám byly čekatelky, kdy pekli dort ke stům letům skautingu. My jsme se rozhodli, že se naučíme péct cukroví. Ve čtvrtek na družinovce jsme si přichystali těsta (na linecké cukroví a rumove kuličky), maminka od Tkaničky nám ještě nachystala těsto na perníky. V pátek jsme se sešli, právě u Tkaničky doma a velká cukrářská akce začala. Nejprve všichni váleli těsto na linecké, pak vypichovali, někdo hlídal, ať se nám to nepřipálí. Ostatní jsme pokračovali s výrobou perníků. Ochutnávali jsme průběžně, co zrovna bylo - hotové cukroví, chlebíčky, které nám maminka nachystala, těsto a další. Nakonec jsme udělali rumové kuličky. Teď nás čeká ještě slepování a zdobení perníků. A potom papání cukroví, jestli ještě nějaké bude. Ještě jednou Tkaničce, její mamince a babičce moc děkuji za možnost tuto akcii u nich udělat, i za jejich ochotu nás cukroví péct naučit.

Výprava se konala neobvykle v neděli. Na nádraží jsme se sešli již před půl sedmou. Bohužel nás bylo jen šest - Pitris, Pavel, Vědec, Libuše, Hejkal a já. Kde zůstali ostatní? Nechtělo se jim vstávat? Zalekli se počasí? Skaut není z cukru. Našim cílem byl Kamenný ostrov nedaleko Čermné ve Slezsku. Po cestě na Kamenný ostrov jsme museli překonat množství vody a hlavně bahna. Po mírném bloudění jsme na Kamenný ostrov nakonec došli. Nejprve jsme koukli do staré štoly. Pak jsme si zahráli vybíjenou, golf s talířem a honičku slepých. Po sbalení jsme se vydali k Jezírku zatopené jeskyně. Čekalo nás překvapení v podobě rozvodněného potoka a hlavně dřevěných laviček a přístřešku. Vyzkoušeli jsme si signalizaci. No nic moc! V lese jsme si zahráli škatule a honičku. Protože nebyl led, zahráli jsme si pozemní hokej lese. Potom jsme se vydali na cestu zpět. Ve Vítkově do vlaku přistoupily holky z 12.oddílu. Hluk ve vagonu se výrazně zvýšil :-)

Popravdě jsem jela na vůdcovky s tím, že nemám šanci je udělat. A ani Verča si to nemyslela. Ale jak tak čas ubíhal, první zkouška za sebou, druhá, třetí.. Mluvený proslov na výbornou.. A je to. Činovnický slib a máme vůdcovky za sebou. Obě šťastné jsme sedly na čaj, probraly to v naprostém úžasu a nepochopení. Vol mi i Depe, jak na tom jsme a řekl nám, že jsme šikulky a že bylo jasné, že to zvládneme. Děkuju všem za podporu:-)

Tak se nám podařilo uskutečnit další promítání filmů v rámci filmového klubu :) Sešli jsme se v pátek v klubovně a vše začalo asi okolo osmé. Započali jsme to "filmem" Jen počkej zajíci a od té doby jsme se skoro nezastavili až do 8 ráno. Dále se promítaly filmy: Svěťáci, Simpsonovi, Johny English, Woody Allen, MontyPython - Život Bryana a na závěr jsme si dali Eurotrip. Této fáze se zůčastnili: Šátek, Libuše, Míša, Klára, Zelí, Pitris, Vědec, Polda, Kešu, Vasil, Rony. Další fáze následovala hlavně pro ty kteří se zůčastnili Dobíjení baterek. Následoval totiž přesun do Poruby na akci "Světýlko". Je to každoroční soutěž Ostravských oddílů o nejlepší divadelní či muzikální výstup. Nakonec jsme po mírném přemluvení Borůvkou přistoupili na to že nějakou scénku tam ještě vymyslíme. No dlouho jsme nevěděli co ale nakonec jsme se rozhodli pro Zlatovlásku (z Pochně). Díky této scénce jsme také umístili mezi prvními! Světýlka se zůčastnili: Míša, Libuše, Šátek, Vasil ,Kešu a Rony.

Fotky z obou akcí:

http://modrysip.rajce.idnes.cz/Promitani_23.11._+_Svetylko_24.11./

I přes čtvrteční slib, že nás i mimo sezónu do areálu vpustí, už to v pátek neplatilo. Asi i kvůli množství sněhu. Šli jsme od Hrušky do klubovny, nachystali si věci a vyrazili do Běláku odlít stopy zvířat, nejprve ke krmelci, pak ke studánce. Stopy nám tentokráte moc nevyšly, hmmm, snad příště. Ale promrz jsme tedy řádně. V klubovně jsme si dali horký čaj, odehráli úsek a vydali se domů.

Fotky z vydařeného výstupu zde Protože nevíme jaká bude letos zima, vypravili jsme se na nejvyšší horu Beskyd (1323 m.n.m.) jakmile se objevil první pořádný sníh. Ve Frýdlantu nás překvapila relativně zamračená oblaha a solidní zima a tak jsme se honem vydali na cestu. Už ve městě bylo spousta sněhu takže jsme se těšili jak to bude vypadat o pár metrů výš. Kousek za Frýdlantem jsme si zahráli Boj o věžičky. Během této hry se Věrka z dosud nejasných příčin proměnila ve sněhuláka :o) Většinu cesty jsme šli po zamrzlé asfaltce. Pod vrstvou ledou pořád proudila voda, která vypadal jako by v ní plavali pulci a navíc pěkně klouzala, takže co chvíli byl někdo na zemi. Děsivým tempem jsme se vyloudali do asi 1000 metrové výšky, kde nás překvapila nádherně vymetená obloha jako z katalogu na lyžování na ledovci. Sluníčko svítilo, sníh se parádně třpytil no prostě krása. Tak jsme pokračovali v cestě hráli Bombu. Naše tempo bylo takové, že jsme uvažovali zda-li vůbec stihheme vůbec někam dorazit. Už po cestě na vrchol přes skautskou mohylu na Ivančeně - kterou jsme tradičně přešli- nám bylo jasné, že zamýšlený vlak nestihneme. Najednou se však před námi objevil vrcholek. Všichni jsem zbystřili a nasadili tempo. Vrcholové foto a hup do hospody na čaj a polívku. Do hospody jsme vešli kolem 15.25. Okolo 16.00 jsme vyrazili dolů, ale opravdu vyrazili. Cestu k rozcestníku vzdálenému 3 km jsme ujeli a uklouzali za 20 min. Při sestupu nás mijeli lyžaři a snowboardisti, ale na naše igelity neměli :-) Začalo se pomalu stmívat. Takže parádní západ slunce na sněhu a sešup dolů. Do vlaku jsme dorazili o půl hodiny dříve a tak jsme se v pěkně vyhřátém motoráčku ohřáli a převlékli do rezervních věci. Výprava se myslím všem hodně líbila a všechny, speciálně Lízu a Megi musím velmi pochválit, protože jsme urazili neuvěřitelných 20 kilometrů - náš nový rekord! 9 statečných : Beruška, Věrka, Líza, Megi, Méďa, Včelka, Verča a VeverAk