Klasická mezioddílová akce konající se na pozadí sluncem
ozářené louky se spoustou nezapomenutelných zážitků...ČTĚTE!!!


Pátek:
Sraz byl u klubovny, kde se sešlo sedm lidí. Vzali jsme
stany, kotlíky a také věci a vydali se na strastiplnou
cestu na nádraží Svinov. Tam na nás čekal Natan, Libuše
a Blahorodí. Po zakoupení lístků Natanem jsme se
odebrali na nástupiště 4, kolej 3. Jízda vlakem do
Suchdolu proběhla vcelku dobře. Ovšem jízda vlakem ze
Suchdolu do Heřmánek byla skutečným požitkem pro všechny
milovníky sauny. Hic byl místy až nesnesitelný. Po
vystoupení z vlaku následovala cesta na tábořiště,
kterou si moc nepamatuji, jelikož byla dlouhá a náročná.
Snad vím jen to, že jsme jeli pěškobusem asi 100 minut
(velmi hrubý odhad) a že jsme si cestou určitě moc a moc
povídali. Po absolvování tohoto výkonu jsme se dostali
na tolik kýženou louku, tého času už plnou skautských
oddílů. Tož jali jsme se rozbaliti a postaviti stany,
vykopati ohniště, rozdělati oheň a vybaliti batohy.
Následoval čas pro víceméně volnou stravu, to znamená,
že se všichni povinně najedli čeho chtěli (a co měli).
Když byla večeře odbyta, skoro každý se rozprchl
pozdravit své staré známé skauty a skautky, s kterými se
už určitě dlouho neviděl. Jenže to mělo za následek to,
že naše skrovné tábořiště pomalu ale jistě siřelo, až
zbyli poslední mohykáni Natan, Mikro, Kamil a
Blahorodí. Naštěstí se zjevil udatný Libušák, chopil se
své kytary a za pomocí věrného Pavla (nebo Pitrise, už
si vážně nevzpomínám) rozpoutali zábavu hodnou Modrého
šípu. Zpívalo a jedlo a pilo a bavilo se a bylo veselo.
Někdy v průběhu hodokvasu dorazil Veverák s Verčou a
Špagetou a Klárou. Hráli jsme hity slavných tvůrců jako
Mňága a Žďorp, Visací zámek, Jarek Nohavica a jiní.
Jenže Morfeus je silný bůh a má mocné způsoby, jakými
vlákat smrtelníky do své říše. A tak se stalo že
zničehonic začali být všichni unavení. Tak tedy odebrali
jsme se všichni na lože a spali spravedlivým spánkem
poctivých. Většina lidí spala ve stanech, kdežto já a
Pavel jsme se odhodlali spát na celtě pod hvězdami, a
stálo to za to.


Sobota:
Sobotní den začal netradičně probuzením. Po rozcvičce v
kraťasech, která se chválapanubohu obešla bez zranění,
jsme se s chutí a vervou vrhli do ranní hygieny. Čištění
zubů, mytí obličeje a podpaždí, a ti neodvážnější z nás
se pustili i do opláchnutí nohou. Následovala snídaně,
velmi chutná jako vždy, spojená s pitím takzvaného
táborového čaje. To znamená černý čaj s příměsí toho, co
do něj napadá (jehličí, kamínky, Mikro, listí a
podobně).Když bylo po jídle, Natan zavelel a všichni
jako jeden muž vydali se dřevo hledati, což byla práce
velmi velmi náročná, a každý, kdo se téhle výpravy
zúčastnil, prokázal pevné svaly a nosorožčí urputnost.
Poté následoval čas na přípravu na velký nástup. Kluci
se česali, holili, voněli, žehlili šátky, upravovali
košile a vůbec se všelijakým způsobem snažili zanechat
na shromážděné co největší dojem. Po kratičkém nástupu
jsme se šli my, Vědec a Keďa a Libuše a imaginární
Šátek, zaregistrovat. Radili jsme se a radili, až jsme
dospěli názoru, nechť se náš team zove "Rybka tým".
Další teamy našeho oddílu byli "Bezejmenní", jejichž
jména bohužel nemohu vyjmenovat, jelikož žádné nemají, a
"Kostíci" ve složení Natan, Judas, Zelenáč a hlavní
hvězda Pavel. Následovali závody "osage". Začínalo se
nejmladší, poté starší a nakonec, oproti vší logice,
nejstarší kategorií. Svítíčko slunilo, zpáci ptívali,
všude bylo plno šťastných obličejů a ke štěstí nikomu
nic nechybělo. zbytek příště, múza došla =(


Fotky od Ronyho: ZDE

Vydali jsme se cestou známého světoběžníka na jeho poutí Zemí. Přes Petrohrad a Moskvu, Mongolsko a dále a dále. V pátek večer k nám z nedaleké loděnice zazníval Robert Křesťan a Druhá tráva (skvělý koncert, i když daleko, přesto hudba byla perfektní). Sobotní příjezd poslední skupinky nás už naplno vhodil do soutěží a her. (za pár dní tady dodám odkazy na videa. stojí opravdu za to).
V sobotu večer proběhla bojovka - večerní návštěva Francie. V neděli pak mj. i závěrečná hra - Yetti a jeho děti.
I počasí nám vyšlo, děkujeme "48" za chatu.

Tradičně netradiční tělocvična Tělovična byla tradiční v tom,že byla v pátek a byla v tělocvičně.A netradiční v tom,že nás byl celkem hojný počet.Jinak jsme si zahráli na rozhýbání vybíjenou,ale bez rukou,pouze na fotbalový způsob,čili se vybíjelo kopáním do pěnového balonu velikosti kopačáku.Potom fotbálek a lakros a hurá ke svým drahým....domovům!

Fotky z akce zde ZDE

Hrali jsme floorball a opičí hoňku (mor). nadikt.Katka, Martin, zaps.Depe

Jako každý květen jsme se vydali na akci vodních skautů Trochu tiku v Atlantiku. Tentokrát ovšem prozřetelně vodáci posunuli termín o týden a světe div se, po několika letech dokonce vyšlo i počasí. Co už tak úplně nevyšlo, byla účast. Bylo nás trestuhodně málo. Na druhou stranu vodáci letos pozvali víc oddílu (mimo jiné třeba Eskadru). První den byl takový volný, každý se bavil, jak chtěl a uměl. Za to druhý den už se pěkně začínalo budíčkem a rozcvičkou. Vodáci nás sice zvali na tu svoji, ale já jsem s Megie (z Dívčí Trojky) usoudil, že by to nebylo úplně moudré (ne opravdu jsme neměli chuť se po ránu máchat ve vodě), a tak jsem pro „suchozemské“ skauty vedl rozcvičku sám.

Program byl celkem nabitý, takže se konalo vše v celkem rychlém sledu. Ranní nástup (jako jediní jsme měli oddílovou vlajku), a pak rozřazování do jednotlivých posádek. Během dopoledne dorazil i náš dívčí oddíl Pomněnky, takže jsme trochu vyrovnali poměr suchozemských a vodních skautů. Dopoledne proběhlo jako obvykle na lodích při hraní tradičních her. Vzhledem k tomu, že se udělalo opravdu pěkně, se ovšem po několika letech mohla zahrát i hra na Torpéda (tedy cílem hry bylo potopit cizí lodě).

Odpoledne se pak konala velká bojovka na druhé straně jezera. No bylo šílené vedro a v pravidlech byly určité mouchy, takže jsme ji po prvních kole nakonec raději skončili. Pak byl poněkud volnější program. (Mě se během něj povedlo si pořezat prst, takže jsem se projel do nemocnice a zpátky). V podvečer jsme pak začali s nácvikem scének k večernímu táboráku. Nacvičovalo se po posádkách na zadaná témata z české historie. Myslím si, že nakonec byly scénky všechny docela kvalitní a táborák byl opravdu povedený.

Druhý den ráno jsme kupodivu znovu začali budíčkem, i když se nikomu samozřejmě nechtělo vstávat. Program už se moc nehrotil. Proběhlo pár skupinových vyjížděk na lodích, společně se hráli nějaké kolektivní hry a sporty. Pak se udělal poslední společný nástup, vyhodnotili se soutěže a scénky. Poté následoval už jen úklid tábořiště a odjezd domů (a to buď po svých a dále autobusem a nebo s vodákama na lodích.)

Fotky od Ronyho zde
Fotky od Alarica zde

Květinky, květinky a zase květinky...


Tak tedy... po roce jsme se opět sešli na Masarykově
náměstí, abychom společnými silami pomohli lidem trpící
rakovinou. Akce byla pro celé středisko a členů z
jednotlivých oddílů bylo (a teď doufám, že jsem to
nezapoměl) za skauty 4, za skautky 12 a za vlčata taky 12.
Sraz byl o půl třetí na náměstí, ale než se vytvořily
skupinky a než se řeklo co a jak, byly tři hodiny. Potom
se každá skupinka odebrala jiným směrem a snažila se, seč
jí síly stačily, prodat co nejvíce květinek. Někdo byl
více uspěšný, někdo méně, ale na tom ani tak moc nesejde.
Hlavní je, že bylo hodně těch, co byli ochotni ve svém
volném čase pomáhat těm, co pomoc opravdu potřebují. Po
centru jsme pajdali zhruba tak dvě hodiny, a kolem páté
byl konec u morového sloupu. Květinky se prodali všechny,
což je úžasné. Ještě se posbírali tašky, letáky a plné
moci a potom už byl čas jít domů.

A začalo to tak nevinně... Jelikož nikdo z vedení neměl čas, připadl úkol vést tuto oddílovku mně (Libuši). V klubovně se nás sešel celkem ucházející počet, i když někteří si k době srazu připočetli ještě akademickou čtvrthodinku, ale o půl páté již bylo vše připravené a mohlo se začít hrát. Začali jsme hrou Čínská zeď. Ta proběhla celkem v poklidu. Pak ovšem přišla další hra - Útěk z vězení. Tato hra již tak poklidná nebyla a to mělo mimo jiné za následek, že si z této oddílovky Kešu odnesl nepěkný úraz. Po této nepříjemné události jsme zvolnili a udělali jsme turnájek ve hře Kubbe. Poté už jsme se rozešli do svých domovů.

Krásného slunečného odpoledne se v klubovně sešli rádci a podrádci ze všech našich oddílů abychom si něco zahráli a zkusili se zlepšit ve vedení družin.
Bylo nás hodně ale vyjmenovávat nebudu, protože bych
dozajista na někoho zapomněl :-))
Zpočátku jsme si chvili povídali o tom kdo je rádce,
jaký je a jaký by měl být. Jaké by měl mít vlastnosti
a co všechno pro svou družinu znamená. Pak jsme se
přesunuli ven abychom si vyzkoušeli Pád důvěry a pohoupali
se jako pořádné dřeva (rozuměj prkna).
Zkusili jsme vydiskutovat co bychom měli udělat pro větší
počet členů, čím je přitáhnou a čím je neodpuzovat.
Zabojovali jsme si o sváču a završili to kolotočem.

Druhého ročníku Prvomájového turnaje v lakrosu se zúčastnilo méně účastníků. Soutěžily dvě družstva v mladší a pět družstev ve starší kategorii. První zápas byl mezi družstvem Šelmy (ze 43.oddílu vlčat a světlušek) proti děvčatům z Pomněnek (43.oddíl Pomněnky). Vyhrály Šelmy 7:0 a získaly dort.
Tabulka starší kategorie:

	Vodáci	Modré SoYky	Stará Bělá	Modrý šíp	Datex	Skóre	Bodů
Vodáci	XXX	2:4	5:2	4:0	4:1	15:7	6 bodů
Modré SoYky	4:2	XXX	3:0	4:1	6:0	17:3	8 bodů
Stará Bělá	2:5	0:3	XXX	0:5	0:9	2:22	0 bodů
Modrý šíp	0:4	1:4	5:0	XXX	5:4	11:12	4 body
Datex	1:4	0:6	9:0	4:5	XXX	14:15	2 body

Celkové pořadí:
1.místo - Modré SoYky
2.místo - Vodáci
3.místo - Modrý šíp
4.místo - Datex
5.místo - Stará Bělá

Fotky z akce zde
Fotky od Ronyho: zde
Fotky od Špagety: zde.