17. listopadu 1989 náš oddíl pořádal městskou hru a dnes jsme se vypravil na Bitovský mlýn. Po nočním lijáku bylo místy sice dost bláta, ale my jsme jej překonali. Naše první zastávka byla na Včelí louce, kde jsme si zahráli frisbee. Další cesta vedla na Bitovský mlýn. Nasbírali jsme dřevo a rozdělali oheň. Dali jsme dohromady přinesené potraviny a začali připravovat jídlo na pečení. Do alobalu jsme zabalili brambory, špek, slaninu, párek, cibuli, ředkev, sýr, papriku... a vše nechali péct v ohništi. Zkusili jsme i upéct "hady" ze sladkého těsta. Bylo toho tolik, že jsme málem pukli. Ale jídlu nebylo konec. Ještě jsme rozkrájeli na půl jablka a vycpali je hrozinkami, sušeným ovocem, přidali trochu cukru a skořice, opět zabalili do alobalu a vložili do popelu. Byla to skvělá pochoutka. Po jídle jsme závodili v signalizaci. Pak jsme se sbalili a vydali se na zpáteční cestu.

Sešli jsme se, tentokrát v poněkud menším počtu než obvykle, na Svinovském nádraží.  Po menším čekání na Jirku, který kvůli výluce dorazil malinko později, jsme nasedli na spěšný vlak, který nás dovezl do Olomouce. Z tamního nádraží jsme se vydali na horní náměstí, kde se uskutečnila nejdříve hra, při níž dvě družiny (kluci a holky) zjišťovali odpovědi na otázky povětšinou z historie Olomouce a druhá hra, při níž jsme se přesunuli do roku 1642, kdy byla Olomouc dobyta švédy.  Úkol byl prostý. Získat zpět ukradenou mapu,  jejíž části mohli získat v některých místních obchodech po vyřčení hesla.  V obou hrách zvítězily holky.  Poté jsme se vydali na šípkový čaj.  Po čaji jsme zkoukli tamní hradby a korunní pevnůstku. Opět jsme si zahráli pár her a šlo se dál.  Následovala návštěva katedrály sv. Václava a pravoslavného kostelíku. Potom nádraží, vlak domů a konec.

Konec hlášení! J  

Dneska jsme byly jako každy rok na dnu deskovych her na ZŠ Bulharské v Porubě , kde jsme hrály hru s podpisy a po té si užily celý sobotní zimní den při hrách, naučily se nové hry a zahraly i známe , které nás baví , jako například Střelené kachny, duch nebo legretto 

Policie díky svým tajným informátorům zjistila, že se v našem městě objeví mezinárodní gang lupičů obrazů. Tomuto gangu se podařilo odcizit několik vzácných obrazů v různých světových galeriích. V našem městě mají některé z obrazů prodat překupníkům. Je jim v tom potřeba zabránit, aby se obrazy, které tvoří světové kulturní dědictví, nezničily.

V Hrabové se sešlo téměř 40 skautů a skautek, kteří vytvořili 7 družin, které pátraly po ukradeném obrazu holandského malíře Pitera Bruegela. Nejprve bylo potřeba najít informace o šéfovi gangu zlodějů a vyluštit šifru. Hlavním úkolem bylo chytit člověka přenášející obraz.

Výsledky hry: 1. Medvědi+hosté, 2. Princezy Konipásky, 3. Pomněnky 3, 4. Bobři, 5. Pomněnky 1, 6. Rysi, 7. Pomněnky 2

Byly jsme na chytě v Bystřici, kde jsme si užívali prodlouženého víkendu, se staršíma holkama.
Holky plnily nové skautské ukoly-nové šifry, stopy zvířat, rostliny, apod. Jelikož né uplně nám počasí přálo, tak jsme hráli karty, dělali jídlo a hráli schovku v malém spacím pokoji, výpravu jsme si náramě užili :)

V celkem velkém počtu jsme se sešli v klubovně. Po organizačních záležitostech začaly hry a soutěže. Družiny poznávali městské části Ostravy, zkoušeli rýmovat, hádat slova, vyzkoušeli jsme empatické schopnosti... Pořadí družin: 1. Rysi, 2. Medvědi, 3.-4. Bobři a Vlci. Na konci schůzky jsme si pustili film z letošního tábora.

Jako každý rok, tak i tento se konal již 3. ročník -  Sběr odpadků Bělského lesa. Je neuvěřitelné kolik odpadků se v přírodě najde, a tak jsme se rozhodli udělat dobrý skutek a pomoct přírodě. Nasbíral se plný kontejner, přišlo hodně skautů i s rodiči i rodiny, které chtěly pomoct. V lese se našlo plno zvláštních věcí jako například pračka, střecha, židličky nebo matrace, ale taky plno obalu od jídel a zbytky cigaret, což je drobnost, na kterou by si měli dávat pozor všichni, protože košů je všude okolo hodně.

Na závěr chci říct, že se akce moc povedla a děkuji všem co přišli a pomohli, tak za rok ahoj ?

Na poslední oddílové radě jsme se domluvili, že bychom chtěli na Čapkárnu, a tak se tento týden stalo. Natana, bohužel, skolila rýmečka, takže s náma šel jen Šátek. Všichni jsme se moc těšili. Rychle jsme se převlékli a už hurá do bazénu. Jezdili jsme na tobogánech, skákali do vody, potápěli se, zápasili pod i nad vodou, závodili v plavání, podívali jsme se do vodní jeskyně s masážními tryskami. Po dvou hodinách jsme se všichni spokojení, protože se nikdo neutopil a protože jsme byli příjemně unavení, vydali domů.