Reportáže akcí

Seznam barev oddílu

Filtrování obsahu

logo
Je tomu už skoro rok, co jsme naposledy byli na Cvilíně. Podzim prostě láká k návštěvě těchto míst plných historie. Už po cestě jsme začali hrát dvě hry. Jednou z nich byla tradiční povodeň, druhou byl „skrytý kolíček“, jejíž smyslem bylo připnout někomu nenápadně kolíček na bundu či batoh. Čas od času se pak zavolalo „STOP!“ a kdo měl kolíček u sebe získal trestný bod. Trestné body se pak musely na konci výpravy odpracovat.

Když jsme se vyšplhali na kopec se cvilínským kostelem, usoudili jsme, že je čas na malou pauzu na pozdní snídani. Posléze jsme zahráli na jelena a přesunuli se k rozhledně. U ní jsme se pustili do dalších her. Jednou z nich byla svérázná hra na žáby a čápy a dále poněkud drsnější hra demonstrace.

Poté už jsme vyrazili na zříceninu hradu Schelenburg, neboť času nebylo mnoho a my jsme měli v plánu ještě několik dalších aktivit. Na hradě jsme nejdřív uspořádali velkou schovku, aby si všichni obhlédli kdejaké hradní zákoutí a pak jsme mohli začít s bojovkou, jejíž cílem bylo najít „cvilínský poklad“. Cvilínským pokladem nakonec byla čokoláda, ale cesta k ní rozhodně nebyla snadná, neboť její popis byl důkladně zašifrován a jeho nalezení s plným nasazením bránili útočníci z řad Jestřábů.

Po bojovce přišel čas zúčtovat s trestnými body z her povodeň a skrytý kolíček. Každých dvou bodů se člověk mohl zbavit tak, že buď před celým oddílem zazpíval veselou píseň (tedy ona mohla být i smutná, ale nás musela pobavit), anebo jít část cesty se svázanými rucemi. Zaslechli jsme hned několik svérazných pěveckých výkonů, ale většina přece jen raději zvolila „cestu zajatců“.

Rádi bychom strávili i nějaký čas u druhé rozhledny v Úvalnu, ke které jsme nedlouho poté došli, ale čas se už nachýlil a my jsme museli stihnout vlak, tak jsme u ní udělali jen kratičkou pauzu a zamířili na nadráží. Akce to byla i přesto povedená a doufám, že si ji všichni zúčastnění (Filip, Hejkal, Kejmil, Lukáš, Mikro, Ondra, Pitris, Ryba, Šátek a Žába) užili.


fotky od hejkala: zde.
logo
Rozhodly jsme se pokořit jeden z největších vrcholů Beskyd a to Radhošť. Sešly jsme se na ÚANu v 7:20 ve složení Lvíče, Poník, Žabka, Kikča, Méďa a Tygřík. Po hodinové jízdě autobusem jsme vystoupily v Trojanovicích a po "modré" vyrazily vzhůru. Ten příkrý sráz, hned ze začátku, byl proklínán, ale zdolán!!! Četné zastávky byly zapotřebí a nejpříjemnější byla ta u studánky - byly jsme v půli trasy. Zanedlouho jsme uviděly cíl naší cesty! Závěrečné stoupání a už jsme byly u kapličky Cyrila a Metoděje, nakoukly jsme dovnitř, vyfotily se u sousoší věrozvěstů a usedly do horské chaty na teplou polévku. Venku jsme si zahrály nějaké hry a vyrazily na zpáteční cestu, ke které jsme spojily síly - holky si po družinách svázaly nohy k sobě, než se sjednotily, byla chůze pronásledována pády, ale holky se s úkolem popraly dobře, ale to už jsme byly zase u laviček. Pro tentokrát jsme, ale šly po "červené" do Rožnova. Cesta sice byla delší, ale zvládly jsme ji rychleji, než jsme očekávaly. A to přišel zádrhel - zástavek se stejným názvem bylo několik, zakotvily jsme na té, u které byl zaznamenán v jízdním řádu ten autobus, kterým jsme chtěly jet domů, ale on nějak nepřijel... A tak jsme zjistily, že další jede až za 2 hodiny! Proto jsme se vydaly do nedalekého lázeňského parku, kde jsem zůstaly u rybníčku s ochočenými kačenami, pak si zahrály "vyvolavku" a šly zpět na zastávku a potom konečně domů :)
16.10.2010 - 16.10.2010
logo
15.10.2010
logo
Ať žije vybíjená.. Sešli jsme se u klubovny v počtu 6 dětí a Corny a vydali jsme se do tělocvičny. U tělocvičny byl trošku problém se dostat dovnitř, jelikož byly zamčené příže, a tak jsme požádali pana školníka aby nám je otevřel. Na rozehřátí jsme si zahrali vybíjenou-kolotoč, která děti opravdu bavila, tak jsme jí zabili celkem dost času. pak když přišli i Kešu s Vaškem, zahráli jsme si opět vybíjenou, ale tu, kdy sedíme v kruhu ''na raka'' a jeden člověk nás vybíjeli tak, že balonem-nohama:-). Pak zbyl čaj ještrě na jednu hru klasického kolotoče a museli jsme jít domů. Na tuto tělocvičnu lze říct jen: VYBÍJENÉ ZDAR!
10.10.2010 - 10.10.2010
logo
08.10.2010 - 10.10.2010
logo
01.10.2010
logo
Pozděli, ale přeci...:-) Sešli jsme se o něco později, než jsme měli v plánu, a tak jsme se co nejrychlejii přesunuli do tělocvičny, kde jsme na rozehřátí zahrály vybíjenou. Potom jsme se ocitly v kuchyni Zlomysleny... Na řadě byl další úsek, tedy jeho 1. část, kdy děti měli za úkol proběhnout po lavičkách bez tojo, aby spadli, nebo abychom je zasáhly míčkem. Druhá část úseku spočívala v tom, že se měli dostat z pasit. A tak měli svázané ruse za zády a nohy a rozvázat se co nejrychleji. Všichni se z pasti dostali bravůrně. Pak jsme chvilku ještě blbli na kruzích a na konec jsme si zahráli vyvolávku. Myslím, že příště si vybijeme enrgii ještě víc.
01.10.2010
logo
Tak jsme po půl roce opět zavítali s oddílem na bazén. Sešlo se nás docela dost: Arašíd, Filip, Karlos, Kejmil, Lukáš, Mikro, Ondra, Ryba, dále dva nováčci Filip a Lukáš a za Jestřábi jsem tam byl já (Libuše) a Hejkal.

Rozhodli jsme se využít všech atrakcí, které porubský bazén nabízí. Samozřejmě jsme si zaplavili, ale také jsme si zašli na tobogán a do sauny. Stejně tak jsme neopomněli ani skoky do vody a potápění.

Na konci jsme uspořádali plavecký turnaj. Systémem byl tradiční turnajový pavouk a do finále se přes něj probojovali Arašíd a Kejmil a divokou kartu získal Ondra. Nakonec první dvě místa zůstala stejná jako před půl rokem. Zvítězil Arašíd, druhý byl Kejmil a na krásném třetím místě se umístil Ondra, naše nová posila od vlčat.

Po takových sportovních výkonech jednomu vyhládne, takže jsme vzali útokem místní prodejnu se sušenými plody a oříšky a nakoupili kupy wasabi a jiných delikates. Zná někdo lepší konec vydařeného odpoledne?
28.09.2010 - 03.10.2010
logo