Ať žije vybíjená.. Sešli jsme se u klubovny v počtu 6 dětí a Corny a vydali jsme se do tělocvičny. U tělocvičny byl trošku problém se dostat dovnitř, jelikož byly zamčené příže, a tak jsme požádali pana školníka aby nám je otevřel. Na rozehřátí jsme si zahrali vybíjenou-kolotoč, která děti opravdu bavila, tak jsme jí zabili celkem dost času. pak když přišli i Kešu s Vaškem, zahráli jsme si opět vybíjenou, ale tu, kdy sedíme v kruhu ''na raka'' a jeden člověk nás vybíjeli tak, že balonem-nohama:-). Pak zbyl čaj ještrě na jednu hru klasického kolotoče a museli jsme jít domů. Na tuto tělocvičnu lze říct jen: VYBÍJENÉ ZDAR!

Pozděli, ale přeci...:-) Sešli jsme se o něco později, než jsme měli v plánu, a tak jsme se co nejrychlejii přesunuli do tělocvičny, kde jsme na rozehřátí zahrály vybíjenou. Potom jsme se ocitly v kuchyni Zlomysleny... Na řadě byl další úsek, tedy jeho 1. část, kdy děti měli za úkol proběhnout po lavičkách bez tojo, aby spadli, nebo abychom je zasáhly míčkem. Druhá část úseku spočívala v tom, že se měli dostat z pasit. A tak měli svázané ruse za zády a nohy a rozvázat se co nejrychleji. Všichni se z pasti dostali bravůrně. Pak jsme chvilku ještě blbli na kruzích a na konec jsme si zahráli vyvolávku. Myslím, že příště si vybijeme enrgii ještě víc.

Tak jsme po půl roce opět zavítali s oddílem na bazén. Sešlo se nás docela dost: Arašíd, Filip, Karlos, Kejmil, Lukáš, Mikro, Ondra, Ryba, dále dva nováčci Filip a Lukáš a za Jestřábi jsem tam byl já (Libuše) a Hejkal.

Rozhodli jsme se využít všech atrakcí, které porubský bazén nabízí. Samozřejmě jsme si zaplavili, ale také jsme si zašli na tobogán a do sauny. Stejně tak jsme neopomněli ani skoky do vody a potápění.

Na konci jsme uspořádali plavecký turnaj. Systémem byl tradiční turnajový pavouk a do finále se přes něj probojovali Arašíd a Kejmil a divokou kartu získal Ondra. Nakonec první dvě místa zůstala stejná jako před půl rokem. Zvítězil Arašíd, druhý byl Kejmil a na krásném třetím místě se umístil Ondra, naše nová posila od vlčat.

Po takových sportovních výkonech jednomu vyhládne, takže jsme vzali útokem místní prodejnu se sušenými plody a oříšky a nakoupili kupy wasabi a jiných delikates. Zná někdo lepší konec vydařeného odpoledne?

Sešli jsme se tedy v 10 hodin u naší klubovny, ale trochu jsme pozměnili naše plány... Jeilkož nebyly klíču os klubovny na Syllabove, tak jsme se vydali do Bělského lesa. Nejprve jsme si na rozehřátí zahráli vybíjenou-kolotoč a následoval úsek, kdy měli děti za úkol přepálit provázek ve výči mých kolen. Šikovně to vyřešila Barča s Müsslim, kteří si zaběhli pro suchou trávu. Lenča s Lišákem si nejdřív přinesli suché listí, ale pak uznali, že suchá tráva bude asi lepší, a tak ji použili také. Následoval oběd. Po obědě jsme si udělali běhací náladu, a tak jsme si určili opičí dráhu a v co nejrychlejším čase ji proběhnout. A když už jsme byli u toho běhání, tak jsme navázali na další úsek, kdy měli Vlčata vyluštit, co bylo napsáno na lístečku, který měl Karlík jako malý u sebe. Tentokrát se líp vedlo Lenči a Lišákovi. Po úseku jsme se vydali do lesa, kde jsme si každý postavili nějaký příbytek, což nám zabralo asi 2 hodinky. Nakonec jsme si odpočinuli na lavičce a začli trochu namáhat mozečky... Zahráli jsme si Město jméno, zvíře, věc ale trochu obměněné. Čas se chýlil ke konci a tak jsme se vydali ke klubovně. Byl to příjemě ztrávený den.:-)

Po týdnu jsme se ocitli opět v tělocvičně, tentokrát to už ovšem nebyla tradiční tělocvična, ale oddílovka v tělocvičně, neboť už nemůžeme dělat oddílovky v naší klubovně. Ale tradice se úplně porušovat nemají, takže jsme začali program jako skoro pokaždé vybíjenou. Poté jsme zahráli hru na lovce perel (kteří se ovšem při lovu museli vypořádat se skupinou dravých žraloků). Procvičili jsme také své fotbalové dovednosti. Po oddílovce jsme udělali ještě krátkou oddílovou radu a konečně jsme se dohodli, že po měsíční činnosti už také začnou běžné družinové schůzky.