Sešlo se nás nevídaně "mnoho", celých jedenáct. Rozdělili jsme se na tři družstva. Nejprve jsme si zahráli vybíjenou, pak turnájek ve florbalu, lakrose a fotbálku.

Nápad s uspořádáním akce, která bude pro světlušky a vlčata z mnoha oddílů přišel asi tak před čtyřmi měsíci. Nejprve jsme se s Neem bavili o společné akci, samozřejmostí bylo vzít i Valmezáky, se kterými už jsme jednu krásnou společnou výpravu měli a pak se k nám (k naší radosti) přidaly i naše holky a také oddíl z Hrachovce a taky ještě jeden oddíl ze strážců. Čili jsme měli před sebou čtyři dny plné radosti her, nových lidí,...
Po příchodu na chatu jsme počkali na Valmezáky a začali první scénku našeho velkého detektivního pátrání a vyšetřování. V první scénce (vedoucí představovali aktéry příběhu z filmového a divadelního prostředí) jsme se seznámili se scénáristou, asistentem režie a režisérem, dále pak s Janou a dalšími herci. V Hospodě, kam pak jel režisér po zkoušce i s tulákem, hospodským, štamgastem a jinými. Večer jsme si zahráli ještě nějaké seznamovačky, takže jsme měli čárky na čelech (já i v sooto v Tescu, když jsem byl dokoupit potraviny). Ráno po rozcvičce byla paštika (na snídani) a pak jsme našli pana režiséra mrtvého. detektivní týmy začaly svou práci. Během dne jsme hráli venku a v tělocvičně spoustu her a soutěží. Vlčata získávala hodnosti a také postupně i indície ke zjištění vraha. Odpoledne každý vyšetřovací tým vyfasoval bílou A4 a šli jej vyměňovat do Hodoňovic za něco užitečného. Donesli mýdla, svícen, jídlo,... dokonce prý i kočku, ale ta jim utekla. Večer byla hra, ráno rozcvička, dopoledne pak činnost po oddílech. Vrah, který byl velmi mazaný stále unikal naší pozornosti. Nakonec jsme ale hospodského usvědčili a čeká ho nyní dlouhý trest ve vězení. Večer jsme zpívali, ráno uklidili chatu a teď po této nezapomenutelné výpravě plné nových kamarádů doděláváme úkoly do školy, chystáme se na další pracovní den. Doufám, že se nám podařilo zavést novou tradici - zimní vícedenní sraz oddílů světlušek a vlčat.

Po delší době jsme uspořádali tradiční soutěž v uzlování - "Král uzlů". Prvním králem uzlování byl před více než dvaceti sedmi lety Kim. Pak se vystřídalo spoustu dalších kluků a někteří dokázali vázat uzly velmi rychle. Letošním králem uzlů se stal Libuše. Tentokráte se sešlo jen 7 kluků. Nejprve jsme si zahráli hoňku s vázačkama a pak už to vypuklo. Soutěžilo ve třech disciplínách: vázání šestí základních uzlů, vázání za stížených podmínek a vázání dalších uzlů.
Výsledky v šesti základních uzlů:
1. Libuše
2. Pavel
3. Karlos
4. Mikro
5. Kejml
6. Filip
7. Dušan

Výsledky ve vázání za stížených podmínek:
1. Libuše
2. Dušan
3. Pavel
4. Karlos
5. Filip
6. Kejml
7. Mikro

Výsledky ve vázání další uzlů:
1. Pavel
2. Dušan
3. Libuše
4. Karlos
5. Mikro
6. Kejml
7. Filip

Celkové výsledky:
1. Libuše
2. Pavel
3. Dušan
4. Karlos
5. Mikro
6. Kejml
7. Filip

Další fotky od Natana

Náš pokus vytrvat v dopravních prostředcích 24 hodin zdál se na počátku jednoduchým úkolem. Vždyť vlastně člověk jenom sedí a vozí se. No rozhodně to tak lehké nebylo. Na naší cestě jsme se projeli téměř všemi čísly tramvají a trolejbusů, ale i velkým množstvím autobusů. Dostali jsme se do částí Ostravy, kde jsme nikde nebyli, měli možnost poznat obrovské spektrum ostravským obyvatel, ale také si do jisté míry zkusit krušnost života bezdomovců. Udělali jsme několik opravdu punkových počinů, zažili spoustu srandy, ale i přesto se nám úkol nepodařilo dokončit. Vyrazilo nás na začátku sedm (já-Libuše, Keďa, Klára, Míša, Kolombo, Vědec, Hejkal). Vybaveni vším možným i nemožným, připraveni a odhodláni na tuto šílenou cestu. Já pečlivě vedl po celou dobu náš cestovní deník. Také bylo vše pečlivě fotograficky dokumentováno. Já tedy přináším přepis našeho palubního deníku:

20:30 Vlezli jsme do tramvaje č.2 ve složení já, Klára, Míša, Keďa, Vědec, Kolombo, Hejkal...je to v pohodě, před námi je už jen pouhých 24 hodin
20:58 na Hlavním nádraží jsme přestoupili z dvojky na osmičku; při východu z tramvaje jsme nalepili první nálepku
21:09 na Náměstí republiky zahlédnut první ožrala spící na lavičce
21:19 po osmi prohrách jsem konečně porazil Vědce v piškvorkách
21:24 Klára se odpojila na Třebovické (šla za otcem něco vyřídit), máme v plánu se s ní an stejné zastávce při cestě zpět znovu setkat
21:34 výstup z 8. na Vřesině
21:46 jsme nastoupili do 17, čas na zastávce jsme krátili hraním na ukulele a rumba koule, v tramvaji jsme hráli hru „Pozor had!“
21:47začali jsme zdravit všechny přistupující cestující velmi hlasitým „Dobrý večer.“ 21:55 se znovu na Třebovické připojila Klára
21:58 je to 88 minut, co jedeme...vzpomínáme na naše pravicové kamarády, co tady s námi nemůžou být (např. na Vasila :P )
22:00 výstup na Svinově
22:01 hodili jsme si 50 eurocentem, kterým směrem se dále autobusy vydáme...vyhrál směr na Porubu
22:05 jsme nastoupili do autobusu č.37
22:10 projeli jsme kolem pomníku ve Svinově
22:19 nastoupili jsme do autobusu č.40
22:43 vystoupili jsme na zastávce heyrovského, vyrazili jsme do čajovny U Čajového skřítka 22:53 (text obsluhující čajmenky:) Objednali si v čajovně U Čajového skřítka 7x komuchu
- přepad čajového skřítka proběhl úspěšně. Byl v mafiánském stylu, krutá punk akce. Z Heyrovského jsme se pěškobusem přesunuli na BUS zastávku Bedřicha Nikodéma a čekali na bus 51
- na zastávce jsme hráli Na blby, samozřejmě kolem projeli policajti...měli jsme strach :P
23:11 jsme nasedli do autobusu č.51
23:14 jsme vystoupili na zastávce Slavíkova a pěškobusem pokračovali na zastávku Poruba Vozovna
23:28 nastoupili jsme do tram č.7, tedy do první tramvaje v našem nočním plánu (viz. příloha)

(následuje rámeček s textem od Míši: VAROVÁNÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ! POZOR NA POMARANČE!!!)
23:51 na Kotvě jsme vystoupili ze sedmičky
Klára v ní pokračovala dál a odpojila se definitivně.
23:54 jsme nastoupili do tramvaje č.2
0:00 jsme na Ředitelství Vítkovic, začíná nový den

Půlnoční báseň
u šálku Earl Graye
venku prší
hlavně ať neleje

Cesta je dlouhá
a konce nevidíš
jen slova pouhá
těmi nic nezměníš

Víčka se klíží
snad čaj nás probere
přestup se blíží
batohy bereme

Doufáme, že
přežijem to ve zdraví
že nezmrzneme
že tramvaj nám zastaví.

by Kubík

0:18 vystupujeme na zastávce Křižíkova
0:24 nastoupili jsme do tram č. 18

Óda na MHD
T S
TR US
TRA BUS
TRAM OBUS
TRAMV TOBUS
TRAMVA UTOBUS
TRAMVAJ AUTOBUS

by Míša

2,8,17,37,40,81,7,2,18,19
a kilometry ubíhají...

by Hejkal

MHD, jako třpytky tvé kůže,
MHD, spíš tiše jako růže,
MHD, lampa svítí skoro potně,
MHD, je to o nás, v tobě, ve mě,
MHD, kapky žijí v loži noci,
MHD, vlasy zuří, pláčou v peci,
MHD, osm prstů, každý smělý,
MHD, tramvaje své písně pěli,
MHD, konec je začátek
MHD, zoufalý smích dospělých děťátek,
MHD, jižní sněhy mrazy vzaly,
MHD, krize mladého věku,
MHD, žeru stromy, žereš veku...

by Sam

SPOLU TADY SEDÍME
A TRAMVAJÍ JEZDÍME
DLOUHÁ NOC NÁS JEŠTĚ ČEKÁ
NĚJAKÝ FEŤÁK SE TU VZTEKÁ
UŽ SE VLÍŽÍ DALŠÍ PŘESTUP
TAK NEVÁHEJ A K NÁM PŘISTUP.

by Keďa

0:41-0:48 přes mobil je psán 1. zápis na net (tohoto znění: 0:41 mame za sebou pres ctyri hodiny jizdy a cestu deseti linkami, prave probiha tvurci chvile poezie, pravidelne vedeme cestovni denik)
0:51 výstup z 18 na Josefa Kotase
0:52 okamžitý přesun do tram č.19, máme před sebou dlouhou cestu až do Martinova, likvidujeme zásoby čaje v termoskách
01:00 opět na Ředitelství Vítkovic
01:21 vystupujeme na Dílny DP Ostrava a míříme do Zlaté Rybky
-na zastávce potkáváme Chrousta (zvaného též Goblin) a děláme skupinové foto v kolejišti
01:30 doplňujeme zásoby čaje
01:50 při odchodu z Rybky společně prozpěvujem píseň Je to fajn! z filmu Kouř
01:53 nastupujeme do tram. č.19 (jedeme se stejným řidičem,c o nás sem přivezl)
01:55 držíme Tibetskou vlajku a probíhá tichá meditace za odříkávání mantry: „O mani padme húm.“
02:00 na Svinově přestupujeme z 19 na 9
-cestou potkáváme čím dál víc smradlavých bezdomovců a alkoholiků
02:13 vystupujeme z 9 na Náměstí Republiky
0:22 nástup do tram. č. 11
02:49 jsme dojeli na konečnou 11, Zábřeh, vystoupili a čekali až pojede 11 zpátky
02:52 mrzneme na zastávce
02:56 pronesena báseň V. Hraběte-Infekce
03:07 odrecitování vlastní tvorby
03:24 přestup na Náměstí Republiky z 11 na 18
03:30 nástup do 18, je plná smradlavých, opilých lidí
03:40 míjíme se s Natanem jel v protější 18
03:57 vystupujeme na konečné Dubina Interspar
04:07 jsme nastoupili na tram. č. 17
04:32 výstup na zastávce Telekomunikační škola
04:33 nástup do 17
04:51 vystoupili jsme na Úmob Jih a pěšky jsme došli na BUS zastávku Hotel Bělský les
05:03 nastoupili jsme do autobusu č. 77 potom, co jsme totálně zmrzli na zastávce -> už jsme začali vzpomínat na hlášky z divadelní hry Dobytí Severního pólu
05:06 jsme vystoupili na Kinu Luna
-pozn. občerstvení Myšák nemá otevřeno NON-STOP!
-pozn. v hotelu naproti Luně je kávomat
05:13 nastupujeme do autobosu 60
05:30 nastupujeme do tram. č. 2, jedeme na Kotvu
-pozn. v sobotu brzo ráno není ve Výškovicích nic otevřené!!!
05:40 nastupujeme do autobusu 31 (na Kotvě)
05:56 dojeli jsme na Novou huť - Jižní brána (pozn. úděsné místo)
06:09 na Nové huti jsme nastoupili do tram. č. 9
06:26 jsme vystoupili na Výstavišti a došli na zastávku trolejbusů
06:40 jsme nastoupili (po návštěvě pekárny) na trolejbus 108
6:59 jsme vystoupili na Hlavním nádraží
7:01 jsme nastoupili do trolejbusu 101 a s ním jsme dojeli až do Michálkovic
7:34 jsme v Michálkovicích nastoupili na 104 a jeli zpět
-marně se snažím naladit ukulele (rozladěné teplotními změnami), ostatní většinou pospávají, také se nám nepovedlo připojit na oddílové stránky, abychom mohli doplnit zápis
7:48 jsme přijeli na náměstí republiky a keďa s vědcemsi šli koupit hamburger
8:00 jsme naskočili o trolejbusu 103 směr důl Heřmanice
8:17 jsme dorazili na důl Heřmanice, brutální zřícenina
8:33 jsme vyrazili trolejbusem 106 do Koblova
-pozn. v trolejbuse je zima a táhne
-pozn. auto po levé straně ve směru jízdy nemá ani špalky natož kola
8:52 v trolejbuse 106 nás poprvé potkali revizoři (některé museli vzbudit)...my byli samozřejmě slušní zákazníci, takže šli spokojeně dál
9:03 jsme dorazili do Koblova po průjezdu Hrušovem, což je totální divoký východ, v Koblově jsme pozorovali domorodce
3:24 jsme vystoupili na Českobratrské a tam jsme hned přestoupili na autobus č. 50
9:39 jsme vystoupili na Mírovém náměstí
9:55 jsme nastoupili na autobus č. 39
- před tm jsme se dočetli z letáku na náměstí, že dnes odpoledne je na Masarykáči demonstrace, která má poukázat na nebezpečí internetu, co se týče způsobování a ravmatu a jeho zhoršování...asi se tam stavíme, ať vidíme ty týpky, co ty bludy hlásaj
10:06 pozn. začal syčet autobus
10:26 vystoupili jsme na Otakara Jeremiáše
10:27 vydáváme se 39 zase zpátky, venku je zima, na zastávkách mrzneme
10:38 přestup na Svinově na 17

(obrázek od Míši s názvem Koblovské panorama)

text od Pepy (bývalého člena oddílu):
10:39 hod jsem potkal skupinu skautů: vědec, keďa, kolomb, hejkal, libuše, míša
PPPP
10:53 výstup na Úmob Jih => přestávka, Keďa musel vyvenčit psa
pozn. povel „Éééh!“ na psi nezabírá
-doplněny zásoby čaje a energie
11:30 nástup do tram. č.17
11:36 výstup na Dubině
11:41 vstup do tram. č.1
- v průběhu cesty hrajeme karty
12:00 výstup na Elektře
- cestou na autobus jsme to vzali přes Masarikáč, chtěli jsme vědět, jestli tam bude ta demonstrace, nebyla, ale podepsali jsme petici proti pronásledování členů čínského hnutí Falung gong
- protože žádná manifestace nebyla, udělali jsme si svoji vlastní, vytáhli vlastní tibetskou vlajku a chvíli meditovali a odříkávali „O mani padme húm.“
12:22 jsme vlezli do autobusu č. 38
12:32 výstup na zastávce Bajger v Radvanicích a po krátkém rozhlédnutí rychlý nástup do 38 jedoucí v protisměru
12:48 výstup na Českobratrské
12:52 přestup na 108
13:02 vystupujeme na zastávce Sokola Tůmy
13:16 nástup do 48
13:32 výstup z 48 na SNP
14:03 jsme nastoupili do 12


Zde můj cestovní deník končí, ne že by nebylo co psát, ale už jsem to nějak nezvládal, protože pokaždé, když jsem si sedl, jsem téměř hned usnul. Ještě jsme dojeli s 12 na konečnou na Hlučínskou, pak jsme se s ní vraceli na Sad Boženy Němcové, tam jsme přestoupili na 56 a s tou jeli do Poruby na Alšovo náměstí, odtamtud pak 58 to Martinova. Ale síly už rychle ubývaly a tak jsme se nakonec já, Keďa, Míša a Kolombo rozhodli z mnoha různých důvodů skončit. Nasedli jsme tedy do 4 a rozjeli se do svých domovů a po 20 hodinách jsme akci za sebe ukončili. Hejkal s Vědcem v ježdění pokračovali, ale s přicházející nocí silně poklesly teploty, a tak i oni akci o dvě hodiny později ukončili, protože zima byla prostě silnější než oni. Přestože jsme tedy původní plán nepslnili, akce rozhodně nebyla zbytečná. Byl to úžasný zážitek. No a náš plán jsme neopustili, v lepších teplotních podmínkách to asi zkusíme znovu.

PS: Text je ponechán většinou v původním znění jen s minimálními úpravami. Originál najdete zde.

fotky od Hejkala
fotky od Kolomba

Pár poznámek na závěr:
-téměř žádná tramvaj není prázdná, když jsme se někdy ocitli sami (i přes noc) bylo to max. na 2 až 3 zastávky
- v dopravních prostředcích se téměř netopí
- žádný spoj není dost dlouhý na to, aby jste se v něm spokojeně vyspali