Softbal jsme si zahráli na posekané části louky, kousek od právě probíhajícího Bambifestu. Boje byly napínavé a do poslední směny nebylo jasné, které družstvo vyhraje. Po akci se rozdělili sladké odměny a proběhla krátká oddílová rada.

Původně jsme chtěli jít sportovat a když jsme se rozběhli přes louku do lesa zastavil nás dav lidí, kteří se hrnuli na Bambifest. Zaujali nás atrakce a soutěže, které byli pro děti a tak jsme zakotvili na louce a plnili úkoly a bojovali o ceny. 

Pod vedeními Kešua se spravoval krov střechy v místnosti, která má sloužit jako klubovna. Zúčastnění: Kěšu, Borůvka, Vědec, Lukíno, Zelí, Radim, Kaktus a Natan.

Sešly jsme se v docela hojném počtu a vyšly k chatě Solárce na Ondřejníku, kde jsme si daly jídlo, daly si diplomky za měsíc duben, udělaly další etapu Harryho Pottera, zahrály si různé hry a šly pomalu dolů, kde jsme si daly někteří nanuk a jely vlakem domu :) 

Sešli jsme se v klubovně, kde po nezbytných organizačních záležitostech jsme nejprve vyhodnotili měsiční bodování. Pak začaly úseky celotáborové hry. Nejprve v klubovně a pak i venku. Nejvíce bodů za úseky získali Rysi, před Bobry a Mevědy. Protože bylo dobré počasí vzali jsme věci na softbal a šli si trochu zahrát. Do poslední směny nebylo jsné, kdo vyhraje. V poslední směně rarach zariskoval a získal pro své družstvo vedoucí bod. 

8:15 jsme se potkali na Vítkovickém nádraží. Po seskupení a koupení lístků, jsme se přesunuli do vlaku jedoucím do našeho cíle, Frýdlant nad Ostravicí. Na nádraží ve Frýdlantu bylo mnoho skautů, kteří se vydali na Ivančenu. Po pár kilometrech jsme si zahráli na louce trojnožku se skauty i mimo Ostravu. Najedli jsme se, vzali kamínek, pokud jsme si ho nenesli už od nádraží a vydali se dál. Občas trochu poprchalo ale vždy jsme to přežili. Většinu cesty jsem byla vidět Lysá hora, nejvyšší hora Beskyd. Nástup ani zpívání u mohyly jsme sice nestihli ale i tak tam byla hlava na hlavě. Uctili jsme památku padlých skautů položením kamínku na mohylu, která se už příští týden začne rekonstruovat. Jako úsek jsme hledali co nejvíce měst z krojů ostatních skautů. Nejdále jsme našli Sušice. Na cestě zpět jsme zastavili, abychom si mohli procvičit práci s buzolou a splnit úsek. Dále jsme zastavili pouze v Malenovicích, kde jsme dojedli poslední jídlo. Vlak se pomalu prázdnil jak jiní skauti vystupovali.  V místě ranního srazu jsme se rozloučili a každý se vydal svou vlastní cestou.

Zapsal Oko