Čas: 15.59.59

Všichni netrpělivě očekávají úder čtvrté hodiny odpolední. Cesiové hodiny přesypávají poslední zrnka poslední femtosekundy a ...

Teď!  Zároveň startuje nespočet karetních partií, vířící osmistěnné kostky ohýbaji pravděpodobností kontinuum snad i v přilehlých paralelních vesmírech, kamenné pokerové obličeje závidí i sochy Moai. 

Běda, není téměř možné stihnout si zahrát všechny hry, které máme v klubovně. Kdo jednou zaváhá, navždy stojí opodál ...

Ale jediný, kdo hrál proti nám všem, byl čas. A jako obvykle nakonec vyhrál. Dvě hodiny provanuly.

Vae victis! Poražení jsou odsouzeni k úklidu za trpkého přemítání, zda příště místo pokeru neusednout k nemilosrdnému člověče nezlob se.

Vyrazili jsme na naší střediskovou chatu. Cesta proběhla v pohodě a všichni ji přežili (i Nemžu se svou šíleně velkou kabelou). Kolem chaty nás čekal sníh a tma. Rychle jsme zatopili a ubytovali se. Po večeři jsme si zahráli pár her. Soutěžili jsme v postřehu při čtení povídky, hráli družinové lodě, stolní hry. Před spaním se četli další povídky O. Batličky.

V sobotu jsme šli ven stavět sněhuláky, odhazovat sníh ze střechy ... Jakmile byli všichni totálně mokří, vrátili jsme se do chaty vařit oběd. Odpoledne proběhl azimutový závod a  za tmy noční bojovka. V chatě jsme si zahráli stolní hry a společně zazpívali.

V neděli jsme luštili šifry a závodili v uzlování. Pak už přišlo na řadu uklízení chaty a za krásného slunečného počasí cesta domů.

Soutěž jednotlivců vyhrál Rarach před Okem a Smíchusem. Do celoroční hry získali Medvědi 34 body, Bobři 24 bodů a Rysi 22 bodů.

Vystoupili jsme v Mostech u Jablunkova a po chvilce hledání značky(cestu znal jen Arašíd a nemohl si vzpomenout :D) jsme šli nahoru. Sněhy už moc nebylo, , ale to nezabránilo počátečním koulovačkám. U druhé přestávky jsme si zahráli Škatulata a poté soutěž o nejhezčího sněhuláčka. Soutěž skončila po hlasování remízou. Celou cestu putoval po batozích kolíček. Na chatě jsme si dali čajík a pojedli jsme. Kousek dál byly staré sjezdovky, které jsme využili ke slibovanému ježdění. Všichni si užívali, někteří až moc, tak je čekal klidně i 15ti minutový výšlap zpátky nahoru, když jim vozítko samo odjelo(že Kovboji a Ivo). Na zpáteční cestu zalezlo sluníčko, tak nám byla trošku zima, ale vše zachránil závěrečný čajík u nádraží. :)

fotky na rajčeti: http://43vlcata.rajce.idnes.cz/Vyprava_na_Skalku/

Zahráli jsme si vybíjenou, florbal i fotbálek. Proběhl i úsek celoroční hry, ve kterém museli hoši prokázat znalost slovenského jazyka.

První oddílová výprava v novém roce nás zavedla do Těšínských Beskyd. Z Mostů u Jablukova jsme se vydali po červeném značení vzhůru do kopce. Po hodince chůze jsme se zastavili u rozcestníku na svačinu a eskymáckou honičku. Potom pokračovalo zdolávání kopce až k chatě Severce. Smetli jsme ze sebe kupy sněhu a v šenku se za útrapy téměř himalájského stoupání odměnili čajem, kofolou či polévkou. Znovuvzkříšeni jsme otestovali sjezdovku válením sudů, krasobobováním a akrobatickým skiběžkováním. Vstupné jsme nevybírali. Cestou zpět na nádraží se nám podařilo rozbít jedny boby.