Letošní první tělocvična. Nejprve jsme se rozehřáli a rozcvičili při vybíjené. Pak jsme si zahráli irský fotbal. Postupně dorazili i opozdilci. Rozdělili jsme se na tři društva a zahráli si florbal a odkopávanou. Na závěr jsme si dali opět irský fotbálek.

Sešlo se nás celkem dvanáct. Jmenovitě: Aďa, Beátka, Křeček, Veverka, Nicky, Johanka, Olí, Kapr, Sirka, Sběratel, Jirka a Arašíd.

Po příchodu a zabydlení se v jedné z nejhezčích kluboven vůbec jsme se navečeřeli a něco málo jsme si zahráli.

V sobotu po rozcvičce jsme se nasnídali a přichystali na větší výlet. Vlakem jsme se svezli na zastávku Střítež, odkud jsme vyrazili na Javorový vrch. Cesta byla dlouhá a náročná. Naštěstí nám docela vyšlo počasí.

Na vrcholu jsme si zahráli trojnožku a šlo se zpět.

Po návratu do FM jsme si na půlhodinku odpočali od chození a objednali jsme si pizzu.

Po pauze začala soutěž. A né jen tak ledajaká soutěž… Bylo to známé Bludiště !! V pohybových i vědomostních soutěžích se proti sobě utkali týmy „Kníráčí“ a „Sušení guláši“. Skóre bylo po celou dobu velmi vyrovnané. Proto o vítězi rozhodlo až finále. V tom zabodovali „Sušení guláši“. Obdrželi cenu a vzhledem k času se šlo spát.

V neděli jsme uklidili a jelo se domů.

Konec hlášení! J

V pátek jsme se sešli v menším počtu než obvykle, ale to nás neodradilo užít si výpravu na chatě Modřence. Tentokrát jsme jeli na výpravu i se skautkama ze Staré Bělé , i těch nebylo mnoho. Na chatě byla velká zima, takže jsme si museli poradně zatopit. Večer jsme se navečeřeli, záhrali pár seznamovacích her a šli spát. Ráno po budíčku si skupinky udělaly snídani a všichni jsme se vydali na Velký Travný, zastavili jsme se u lyžařské sjezdovky, kde jsme si zahráli hry jako např. Dámy a páni, trojnožku nebo buldoka. Po té jsme se vydali nahoru, cesta byla opravdu náročná, díky prudkému stoupání. Když jsme vyšli k Pomníku, holky ze Staré Bělé se rozhodly, že dál už s nama nepůjdou, ale my jelikož jsme chtěly splnit výzvu do mezioddilové soutěže , tak jsme se nevzdaly a šly dál. Cesta už pak byla spíše procházka , ale řekly jsme si ze dojdeme jenom na Malý Travný, ten jsme, ale nějak záhadně obešly , takže jsme došly až na úplný vrchol Travného a byly jsme rády. Na zpáteční cestě jsme už trochu mrzly, ale to nikoho neodradilo vyzkoušet sníh , který byl pod vrcholem a tak jsme se klouzaly - někteří po zadku, jiní po pláštěnce, ale nejlepe to šlo Schodikovi a Hřebíčkovi na igelitu. Když jsme dorazily do chaty, čekal na nás výborný kuřecí vývar. Po obědě jsme chvíli odpočívali hraním deskovych her, u nás starších to bylo hlavně Ligretto, u holek spíše UNO nebo Dobble. Po deskovkách holky čekala vyšetřovací bojovka. Nejdříve musely najít po chatě 10 asociací různých obrázku , které jim dávalo jedno slovo, když na to přišly , mohly se vydat ven hledat vraha. Všechny  skupinky na to přišly. Po večeři, jsme si zahráli dva způsoby Městečka Palerma, mrkacího vraha a parlament. V neděli ráno jsme trochu zaspali a tak jsme nestihli snídani a dělali jsme rovnou oběd. Po obědě se poradně uklidila celá chata a šlo se na autobus, který v pořádku dojel na ÚAN, kde už čekali rodiče. 

Účast: 

Pomněnky- Kiki, Žužla, Šušu, Tom, Schodík, Hřebíček, Šmoulinka, Elis, Cukřík a Prcek 

Slunečnice- Domka, Klárka, Míra, Mařena, Eliška, Marťa, Anežka a Terka 

Dneska se každá skupinka vydala jiným směrem podle mapky, kde jsme procházeli baráčky a zpívali Tři krále, lidé nám dali penízky do kasičky a my jim dali kalendáře, cukr a napsali jim na dveře K+M+B 2018. Letos naštěstí nebyla taková zima jako loni, takže jsme si to i užili. 

Tří králová výprava nezačala úplně bez problémů. Ve Svinově nejezdily tramvaje a dostat se na Vřesinskou bylo pro některé členy trochu náročnější. Další (Rarach a Kovboj) pak nějak "zapomněli" vystoupit na konečné. Přes všechny překážky jsme se všichni potkali v Zátiší. Vydali jsme se do Podzámčí. Na louce jsme se utábořili a nejprve zašli pro dřevo. Pak jsme se pustili do přípravy oběda. Do alobalu jsme zabalili spoustu dobrotek, které jsme si upekli. Následně jsme si zahráli pár her. Družiny luštily dvě šifry, hoši ověřili své znalosti z historie skautingu. Za slunečného a relativně teplého počasí jsme si rovněž zahráli boj o baret. Zpáteční cesta vedla údolím Bitovského mlýna. Trochu nás zaskočil zničený most přes potok. Naštěsti o kus dál jsme nalezli vhodný strom, po kterém jsme vodní tok překonali. Do Čavisova na zastávku jsme přišli pár minut před příjezdem tramvaje. Cesta tramvají domů naštěstí už proběhla bez překážek a zimní výprava skoro s jarním počasím byla u konce.

Po opuštění vlaku v Mostech u Jablůnkova jsme vyrazili opačným směrem než bylo původně plánováno (úmyslně).

Vyrazili jsme na Skalku. 

Na hoře jsme si dali čaj. Poté jsme vystoupali až ke sněhu. Následovalo sjíždění kopce.

Po sestupu dolů jsme sedli na vlak a jelo se domů.

Konec hlášení! :) 

Dnešní vánoční oddílovku jsme zahájili zkrášlováním klubovny. Ozdobili jsme větvičky, rozložili na stole cukroví a pustili se do vánočních soutěží. Nejprve družiny soutěžily v určování postav, které v různých zemích nosí na Vánoce dárky. Výsledky byly těsné: 1.-2. Rysi a Vlci, 3. Bobři, 4. Medvědi. Následovalo skládání zprávy o historii stavění Betlémů a vánočních stromečků. Pak jsme se pustili do malování obrazu do soutěže skautských oddílů. Vzniklé "dílo" bylo ovlivněno surealismem, dadaismem, naivismem, futurismem a totálním patlalismem. Někteří snad štětec drželi v ruce poprvé v životě. Následovala soutěž, kde družiny musely dokázat, jak znají svého rádce. Čas rychle uběhnul. Na závěr jsme si zazpívali, uklidili klubovnu a s přáním pěkných Vánoc jsme se rozešli domů.

„Crrrrr!!!“ Zvoní budík. Rychle se budím, koukám na hodiny a se zděšením ve tváři zjišťuji, že je teprve šest hodin.  „Co za blázny by vstávala v sobotu tak brzo ráno?“ pomyslím si. Vím to úplně přesně, třeba já a další kluci z oddílu, kteří mají na dnešek naplánovanou výpravu na Travný. (Ježek, který naplánoval sraz na sedm hodin, nám chtěl totiž připomenout roky již minulé, kdy se tak brzo, a ještě dřív vstávalo na výpravy pravidelně. Děkujeme :D)

Na zastávce jsme se nesešli zrovna v hojném počtu, ale to nás vůbec neodradilo a s úsměvem, někteří ještě v polospánku jsme nastoupili do autobusu a vyrazili do Raškovic, kde naše výprava mohla začít. Ze zastávky jsme se vydali po modré značce vzhůru na Travný a už se moc těšili na sníh, který nás mě čekat nahoře. Naši první zastávkou byla malá loučka vedle cesty, kde jsme si zahráli první soutěž – poznávání souhvězdí a přiřazování k latinským názvům. Poté jsme si zahráli freesbie a když jsme se konečně všichni zcela probrali, tak jsme vyrazili dál na cestu. Po chvíli jsme konečně potkali první sníh. Na vrchol jsme dorazili kolem jedenácté a jeho zdoláním jsme splnili další z úkolů v soutěži oddílů (Oddíl vystoupí na vrchol s výškou nad 1 000 m.n.m.). Posvačili jsme se a začali scházet po zelené na Morávku ke střediskové chatě Modřence. Cestu dolů jsme měli ale stiženou častým uhýbáním do hlubšího sněhu, protože jsme si pro výpravu vybrali den, kdy na Travném zrovna probíhal horský závod.  Po cestě plná uklouznutí, zakopnutí a smíchu jsme sešli k naší chatě, kde jsme se ohřáli a poobědvali. Následovali velmi kratičký odpočinek a zase hurá ven. Procvičili jsme si signalizaci morseovky, stavěli makety skutečných tábornických přístřešku (někdy připomínajících spíš kamenné pevnosti) a zahráli si fotbal na malém hřišti, kde jsme v létě sami vysadili trávu. Poté jsme se ještě na chvilku přemístili do chaty a povídali si vybavení na výpravy do hor, které je vždy dobré mít s sebou. Pak už byl nejvyšší čas, tak jsme uklidili a šli na autobus.

Odhalená písmena do celoroční hry:
                1. Rysi – 30 písmen
                2. Medvědi – 25 písmen
                3. Bobři – 20 písmen

Roveři a jestřábi po výpravě ještě zavítali do klubovny, kde proběhla středisková rada a pak se dlouho do noci hráli deskové hry a jedlo a jedlo.