Dneska se každá skupinka vydala jiným směrem podle mapky, kde jsme procházeli baráčky a zpívali Tři krále, lidé nám dali penízky do kasičky a my jim dali kalendáře, cukr a napsali jim na dveře K+M+B 2018. Letos naštěstí nebyla taková zima jako loni, takže jsme si to i užili. 

Tří králová výprava nezačala úplně bez problémů. Ve Svinově nejezdily tramvaje a dostat se na Vřesinskou bylo pro některé členy trochu náročnější. Další (Rarach a Kovboj) pak nějak "zapomněli" vystoupit na konečné. Přes všechny překážky jsme se všichni potkali v Zátiší. Vydali jsme se do Podzámčí. Na louce jsme se utábořili a nejprve zašli pro dřevo. Pak jsme se pustili do přípravy oběda. Do alobalu jsme zabalili spoustu dobrotek, které jsme si upekli. Následně jsme si zahráli pár her. Družiny luštily dvě šifry, hoši ověřili své znalosti z historie skautingu. Za slunečného a relativně teplého počasí jsme si rovněž zahráli boj o baret. Zpáteční cesta vedla údolím Bitovského mlýna. Trochu nás zaskočil zničený most přes potok. Naštěsti o kus dál jsme nalezli vhodný strom, po kterém jsme vodní tok překonali. Do Čavisova na zastávku jsme přišli pár minut před příjezdem tramvaje. Cesta tramvají domů naštěstí už proběhla bez překážek a zimní výprava skoro s jarním počasím byla u konce.

Po opuštění vlaku v Mostech u Jablůnkova jsme vyrazili opačným směrem než bylo původně plánováno (úmyslně).

Vyrazili jsme na Skalku. 

Na hoře jsme si dali čaj. Poté jsme vystoupali až ke sněhu. Následovalo sjíždění kopce.

Po sestupu dolů jsme sedli na vlak a jelo se domů.

Konec hlášení! :) 

Dnešní vánoční oddílovku jsme zahájili zkrášlováním klubovny. Ozdobili jsme větvičky, rozložili na stole cukroví a pustili se do vánočních soutěží. Nejprve družiny soutěžily v určování postav, které v různých zemích nosí na Vánoce dárky. Výsledky byly těsné: 1.-2. Rysi a Vlci, 3. Bobři, 4. Medvědi. Následovalo skládání zprávy o historii stavění Betlémů a vánočních stromečků. Pak jsme se pustili do malování obrazu do soutěže skautských oddílů. Vzniklé "dílo" bylo ovlivněno surealismem, dadaismem, naivismem, futurismem a totálním patlalismem. Někteří snad štětec drželi v ruce poprvé v životě. Následovala soutěž, kde družiny musely dokázat, jak znají svého rádce. Čas rychle uběhnul. Na závěr jsme si zazpívali, uklidili klubovnu a s přáním pěkných Vánoc jsme se rozešli domů.

„Crrrrr!!!“ Zvoní budík. Rychle se budím, koukám na hodiny a se zděšením ve tváři zjišťuji, že je teprve šest hodin.  „Co za blázny by vstávala v sobotu tak brzo ráno?“ pomyslím si. Vím to úplně přesně, třeba já a další kluci z oddílu, kteří mají na dnešek naplánovanou výpravu na Travný. (Ježek, který naplánoval sraz na sedm hodin, nám chtěl totiž připomenout roky již minulé, kdy se tak brzo, a ještě dřív vstávalo na výpravy pravidelně. Děkujeme :D)

Na zastávce jsme se nesešli zrovna v hojném počtu, ale to nás vůbec neodradilo a s úsměvem, někteří ještě v polospánku jsme nastoupili do autobusu a vyrazili do Raškovic, kde naše výprava mohla začít. Ze zastávky jsme se vydali po modré značce vzhůru na Travný a už se moc těšili na sníh, který nás mě čekat nahoře. Naši první zastávkou byla malá loučka vedle cesty, kde jsme si zahráli první soutěž – poznávání souhvězdí a přiřazování k latinským názvům. Poté jsme si zahráli freesbie a když jsme se konečně všichni zcela probrali, tak jsme vyrazili dál na cestu. Po chvíli jsme konečně potkali první sníh. Na vrchol jsme dorazili kolem jedenácté a jeho zdoláním jsme splnili další z úkolů v soutěži oddílů (Oddíl vystoupí na vrchol s výškou nad 1 000 m.n.m.). Posvačili jsme se a začali scházet po zelené na Morávku ke střediskové chatě Modřence. Cestu dolů jsme měli ale stiženou častým uhýbáním do hlubšího sněhu, protože jsme si pro výpravu vybrali den, kdy na Travném zrovna probíhal horský závod.  Po cestě plná uklouznutí, zakopnutí a smíchu jsme sešli k naší chatě, kde jsme se ohřáli a poobědvali. Následovali velmi kratičký odpočinek a zase hurá ven. Procvičili jsme si signalizaci morseovky, stavěli makety skutečných tábornických přístřešku (někdy připomínajících spíš kamenné pevnosti) a zahráli si fotbal na malém hřišti, kde jsme v létě sami vysadili trávu. Poté jsme se ještě na chvilku přemístili do chaty a povídali si vybavení na výpravy do hor, které je vždy dobré mít s sebou. Pak už byl nejvyšší čas, tak jsme uklidili a šli na autobus.

Odhalená písmena do celoroční hry:
                1. Rysi – 30 písmen
                2. Medvědi – 25 písmen
                3. Bobři – 20 písmen

Roveři a jestřábi po výpravě ještě zavítali do klubovny, kde proběhla středisková rada a pak se dlouho do noci hráli deskové hry a jedlo a jedlo.

Konec kalendářního roku nám klepe na dveře a my máme vymyšlený program jen do konce ledna. Nejvyšší čas uspořádat velkou oddílovou radu, na které vše promyslíme…

…A tak jsme se sešli dnes odpoledne, aby tato důležitá rada proběhla. Společně jsme zhodnotili naše dosavadní fungování, promysleli, v čem se chceme zlepšit, abychom byli ještě veselejší partou kluků, a aby nás to co děláme pořád tak bavilo. Představili si nový systém plnění úkolů oddílové rady, kde si bude každý z nás moct lépe hlídat, co má zařídit (pro ty bystré – ano, i my jsme si už založili Trello). Na závěr jsme se popřemýšleli na nabírání členů a činnostech na druhé pololetí. Vysilující plánování a debaty jsme si zpříjemnili občerstvením, které jsme si společně připravili.

Další oddílová rada proběhne na lednové výpravě na Modřenku!

Dnes jsme opět vyrazili do tělocvičny, abychom se trošku protáhli a pořádně si zasportovali. Na rozehřátí jsme si zahráli vybíjenou. Pak následoval velice vyrovnaný souboj ve florbale, který nakonec skončili vítězně pro družstvo složené z Rysů a Smíchus (poražené družstvo bylo ve složení Medvědi, Bobři). Poté jsme si zahráli basketball, u kterého jsme se dost pobavili a košů moc napadlo, protože naše přesnost nebyla zrovna ideální. Na závěr jsme si zahráli freesbie a všichni spokojení a příjemně unavení vyrazili domů.