Odpoledne jsme Se vydaly do loutkového divadla v Ostravě , tam jsme s plno lidmi z tri králové sbírky shlédli pohádku o Šílené smutné princezně , která byla napůl loutková a na půl hraná , na konci jsme dostaly jeste neco sladkého a jely zpět domu 

Začalo to jako každá jiná schůzka. Sešli jsme se jako obvykle v klubovně, kde jsme si něco málo zahráli.  To byl ovšem jenom začátek.

Abych to vysvětlil…

Před opravdu, ale opravdu mnoha lety, na místě kde dnes stojí naše krásná klubovna stál malý Aztécký chrám boha slunce. Tento chrám byl ukrytý hluboko v místních lesích, tak aby ho jenom tak někdo nenašel. V chrámu žil jeden starý kněz, který zde byl vyslán samotným vládcem Montezumou, aby  zde, v nitru Evropy, ukryl poklad.

Kněz tak učinil. Nicméně byl starý a často zapomínal. Proto si vytvořil několik vodítek, které ho v případě potřeby dovedou k pokladu. První vodítko si napsal na svůj nákupní seznam … Který ztratil. Celý zbytek života strávil tím, že ho hledal. Samozřejmě neúspěšně.

Podle legendy ho jeho duše hledá dodnes. Říká se, že jednou za sto let jde onen seznam najít.

Co čert nechtěl, tento pátek to bylo přesně zmíněných sto let. Proto jsme prohledali klubovnu, jestli ho náhodou nenajdeme.

Stalo se něco neuvěřitelného. My ho našli.

Podle vodítka jsme se ve dvou skupinách vydali do altánku na běžeckém okruhu poblíž klubovny. Tam bylo další vodítko.

Na něm bylo zašifrováno toto: Vydejte se tam, kde stojí železný oř. Na místo též zvané Vítkovice.

Dalším bodem cesty proto bylo Vítkovické nádraží. Tam bylo třetí vodítko. To nás poslalo do osady se jménem Frýdlant nad Ostravicí.  Tam na náměstí v kašně bylo čtvrté vodítko. Podle něj měla být do kašny vhozena mince. Po vhození se poklad opět zjeví na místě, kde stál chrám. Tedy v klubovně.

Do příjezdu vlaky nám zbývala trocha času. Strávili jsme ji nad šálkem čaje v místní kavárně. Po čaji jsme se přesunuli na nádraží a vyjeli opět k Ostravě.  Po příjezdu jsme došli ke klubovně, kde už na nás čekal poklad. Tím byly celé dva kilogramy gumových bonbonu a dvě flašky dětského šampaňského.

K pokladu jsme přidali vlastní zásoby a pustili se do jídla. Po jídle jsme si pustili pohádku “Herkules“ a šli spát. Ráno budíček, rozcvička, snídaně a odchod domů.

Konec hlášení. 

Dneska se nás sešlo opravdu málo. Jmenovitě: Králíček, Beruška, Panika, Žabka a Arašíd.

Přesto jsme vyrazili. Po cestě došlo k menší změně plánu. Místo na Ondřejník jsme se vydali na Lysou horu.

Vystoupili jsme na zastávce Ostravice, odkud jsme začali stoupat. Cesta byla dlouhá a opravdu náročná. Všude byla spousta lidí a sněhu. Přibližně v polovině cesty jsme se rozdělili na dvě skupiny. V té rychlejší byla Beruška a Panika. V pomalejší zase Arašíd, Žabka a Králíček. Rychlejší skupina dosáhla vrcholu, nasedla na lopaty a jela dolů na polívku a pití. Pomalejší taktéž nakonec dosáhla vrcholu (přibližně po čtyřech hodinách výstupu). Tam jsme něco málo snědli, pořídili pár fotek a jeli dolů. První úseky jsme jeli pěkně rychle. Sníh byl pro sjez ideální a i lidí ubylo. Čím níž jsme ale byly, tím hůř se jelo. Sníh byl rozbředlí a cesta už nebyla tak strmá. 

Po příchodu do Ostravice jsme nasedli na vlak a jeli domů.

Konec hlášení!

Rano jsme se sešly v klubovne a uvařily si vanilkovy puding , popovídali si , zahraly stolní hry a šly domu :) 

Probíhajíci prázdniny způsobily, že se nás sešlo jen pár. Zahráli jsme si novou stolní hru K2. Oko nám uvařil dobrý čaj. Dobře jsme se u hry bavili a schůzka se trochu protáhla. 

Odpoledne jsme se sešly v klubovně, zašaly jsme hrát hry u stolu, jako je cinkaná, nebo ruková, po té se zahrála celooroční hra , ve které si družiny zopakovaly co probraly od záři do posud- 1. Pomsta Královny Anny
                                      2. Bludný Holanďan 
                                      3. Černá Perla

Po té se začaly hrát deskové hry, později si holky zopakovaly topoznačky a souhvězdí, večer se hrálo městečko palermo a šlo se spát, rano jsme musely komplet vše uklidit a šly jsme domů :)

V neděli jsme se vydaly na Pustevny, kde jsme si prohlédly každoroční ledové sochy a šly jsme se projít k soše Radegasta a na Radhošť, kde jsme si daly polévku a vydaly se dolů. 

Další letošní oddílovka v naší klubovně. Po zahájení jsme se vrhli na další úseky celoroční hry "Stroj času". Nejprve jsme se přenesli do roku 1927. Druýiny skládaly stránky z časopisu Junák z roku 1927 a pak na počest prvního přeletu přes Atlantik proběhl závod v házení vlaštovek. Dalším navštíveným rokem byl rok 1955 a zápolili jsme s obrnou. Družiny přenášely vzorky. V roce 1920 vydal Karel Čapek hru R.U.R., ve které bylo poprvé použito slovo robot. Programovali jsme malé roboty s názvem Ozobot. Výsledky úseků byly vyrovnané a každá družina v některém z úseků zvítězila.

Tento vikend jsme byli na bruslích s pomnenkama a přidali se k nám i par kluků. Jeli jsme do Sarezy v Porubě , kde jsme si užily 2 hodiny jízdy na zimních bruslích